Konik77 - Články

Barbaro

Fri, 30 Jan 2009 16:07:08 +0100

A jak to vlasně bylo..:-(

Po dlouhé době, několika měsících, museli lékaři ukončit trápení 4 letého plnokrevného hřebce Barbara.

Narodil se 29. dubna 2003 v USA po otci Dynaformer a matky La Ville Rouge. Tento statný hnědák s odznaky poprvé vběhnul na trať v roce 2005 a hned svůj první závod Laurel Futurity vyhrál. Celkem startoval ještě 3x.. V Kentuckém a Floridském derby, kde vyhrál. Svůj poslední start v Preakness Stakes pro něj byl osudným. Měl tříštivou zlomeninu pravé zadní nohy. Lidé, co to viděli měli slzy v očích. Stalo se to 22. května 2006. Ihned jej převezli na kliniku, kde mu nohu operovali a sešroubovali. Jeho stav se lepšil, dokud do druhe nohy nedostal laminitis. Jeho stav se horšil.. Miliony lidí sledovali den co den jeho stav. Ale 29.ledna 2007 světem otřásla zpráva, že Barbarův rychle se horšící stav bylo nutné zkoncovat. Barbaro prohrál svůj poslední, životní, závod a byl uspán. Ti, co jej znali, si ho budou pamatovat jako velkého koňského bojovníka,který nebojoval jen silou ale hlavně srdcem.Byl to hrdina!!!!!!!!

Ta ona noha :-(

Pár vzpomínek....:-( :-( :-(

Tohle je prostě mazec!!!!

Sat, 22 Nov 2008 12:52:10 +0100

Připouštění 2

Sat, 22 Nov 2008 12:45:58 +0100

Nejprve hřebec příjde ke klisně

Pak (může) hřebec vyhrnout přední pysk a zvednout ohon. Toto dělají hřebci i někteří valachové když cítí vzrušenou klisnu.

Potom nastává samotný skok, kdy hřebec začne v tempu pohybovat pánví a tímto spůsobem klisnu oplodní.

Klisnu můžeme zapustit buď přirozenou cestou nebo inseminovat.

PŘIROZENÉ PŘIPOUŠTĚN rozeznáváme:

- divoké - dochází k němu v přírodě
- skupinové - ve skupině 20 - 30 klisen je 1 hřebec, který si sám vyhledává klisny v říji
- individuální - provádí se v hřebč- ínech i ,, doma ´´, kdy připouštěme konkrétního hřebce s konkrétní klisnou

INSEMINACE: přednosti inseminace před přirozeným připoutěním jsou:

- vylouč- íme možnost poranění hřebce a klisny
- dále vylouč- íme možnost nákazy hřebce i klisny pohlavními chorobami
- můžeme provádět selekci špatných ejakulátů ( vyřadíme je )
- můžeme ejakuláty ředit a tím vlastně oplodnit více klisen z jednoho ejakulátu

FAKTA

Sat, 22 Nov 2008 12:43:10 +0100

•85 členů týmu (100 včetně personálu)
• 60 tun písku
• 1 320 kg slámy
• 80 balíků sena
• 600 kg krmiva
• 4 kamióny pro přepravu koní
• 7 přepravníků na koně
• Opona jeviště o rozměru 55x9 m

• 1 100 m² pryžových desek na jízdní plochu
• 1 000 m² stanového plátna
• 7 kamiónů technického zařízení, stájových stanů a tyčí
• Jeden stájový stan o rozměrech 70x20 m

•jedna rozcvičovací aréna o rozměrech
15x20 m

Pár foteček

Sat, 22 Nov 2008 12:34:14 +0100

Show

Fri, 21 Nov 2008 20:57:18 +0100

Praha, srpen 2008 - Po velkém úspěchu "Four Seasons - Čtyř ročních dob" pro vás Tour APASIONATA připravuje svůj nejnovější program "Grand Voyage" (Velkolepé putování). Nejúspěšnější evropský ekvestrický program se vrátí do O2-Areny v Praze 6. a 7. prosince 2008.

APASSIONATA "Grand Voyage" vás zavede do nejfantastičtějších a nejvzdálenejších částí světa a pomůže vám poodhalit tajemství vztahu koní a lidských bytostí v realitě i ve fantazii. "Grand Voyage" podnítí vaši fantazii a vzbudí vaši zvídavost. "Grand Voyage" - to znamená vášeň i vůni dálek, dobrodružství a nadšení.

Islandští koně zde představí svou drsnou krásu v kombinaci s nakažlivým rytmem stepu, nádherní cremellští hřebci vás s sebou vezmou na cestu ke hvězdám, šetlendský poník podupává kopýtky v rytmu samby a skvělí fríští koně vám předvedou společně s vynikajícími tanečníky fantastický kankán ve stylu hříšného nočního života 19.století.

Setkáte se se zemitou silou asijských bojových umění i s graciézním lučištníkem na koni a odvážnými jezdeckými akrobaty, to vše za doprovodu rytmických úderů japonských bubnů taiko. A rozhodně byste si neměli nechat ujít ani klasiku jezdeckého umění a nejušlechtilejší plemena koní předváděná v "Grand Voyage" - mimořádnou eleganci a lehkost koní z Andalusie a Lusitanie v sedle s jezdeckými velmistry Iberského poloostrova. Celá show je doprovázena pro ni specielně komponovanou hudbou, zvláštními efekty a strhujícím představením tanečníků světové úrovně.. APASSIONATA vás opět okouzlí a nabídne skvělou zábavu pro celou rodinu. Pojďte s námi na cestu kolem světa, zažijte s námi kouzelné chvíle i hru živlů. Nechte se ohromit rozmanitostí světa koní!

Nejlepšíííííííííííííí

Fri, 21 Nov 2008 20:55:02 +0100

Heyyyyy lidičky ted bude v Praze apassionata uz maji novou show proste nejlepsi byla jsem na té první ketra se jmenovala "Čtvero roční období" a ted 6.12 2008 jedu na tu novou na "Velkolepé putování" (GRAND VOYAGE )prsotěěě nejlepšííííííííííííííííííííííí jooooooooooooo!!! Hafec se těšííííím.....

Mix fotešek

Fri, 21 Nov 2008 20:47:57 +0100

SOUTĚŽ

Mon, 10 Nov 2008 18:15:08 +0100

Ahojda lidičky kdybyste chtěli tak mi na e-mail pošlete JMÉNO NEBO PŘEZDÍVKU PAK POŠLETE NĚJAKOU FOTEČKU SE KTEROU BUDETE CHTÍT SOUTĚŽIT NAPIŠTE CO NA NI JE ODESILEJTE TO NA

B.Seknickova@seznam.cz a až bude víc fotek tak udělame soutěž kdo chce tak se do toho pusťte... zatím adiosss BARUŠ

Štítky na sešity

Mon, 07 Jul 2008 20:58:38 +0200

Rozvrhy s motivem koní

Mon, 07 Jul 2008 20:49:27 +0200

Koňské pozadí

Sun, 06 Jul 2008 23:20:39 +0200

Onemocnění koně

Sun, 06 Jul 2008 23:14:42 +0200

PŘÍZNAKY	PŘÍČINA	LÉČBA	PREVENCE
Podlom Příčně probíhající mokvavé rány na zadní straně spěnky, někdy pokryté strupy. Náchylnější jsou koně s nepigmentovanou kůží na spěnkách. v některých případech je kůže spěnky oteklá.	Promáčení kůže ve vlhku nebo naopak její přílišné přesušení v suchém a prašném prostředí může usnadnit vstup bakterií. Přístupu vzduchu a léčiv zabraňují strupy.	Odstraníme strupy, abychom umožnili přístup vzduchu k infikované kůži. Obvykle je nutno ostříhat celou postiženou oblast, protože strupy pevně lpí na srsti. Ty mohou být také uvolněny antiseptickými šampony. Na potlačení infekce lze použít antibiotickou mast. V některých případech jsou nezbytné injekce antibiotik.	udržovat kůži ve spěnce v čistotě a suchu. Po umytí nečistot kůži pečlivě osušit a chránit ji před působením vlhkosti vazelínou.
Dermatofilóza spěnky Strupy na kůži, které jsou velice citlivé na pohmat. Obvykle jsou lokalizovány na kůži spěnky a spěnkového kloubu, ale mohou se šířit až po břicho.	Infekce spěnky bakterií Dermatophilus congolensis.	Viz výše	Viz výše
Dermatofilóza Chomáčky chlupů, slepené drobnými stroupky, kdekoliv na tělním povrchu. Často se vyskytují po období deštivého počasí.	Infekce bakterií Dermatophilus congolensis, která se rychle rozšířila ve vlhké srsti.	Stejná jako u dermatofilózy spěnky, i když ostříhání postižené kůže někdy není možné.	Poskytnout koni ochranu před deštěm v přístřešku.
Otlaky od sedla a sedlová vyrážka Vyvýšený okrsek zánětlivě změněné kůže v sedlové krajině a místě podbřišníku. Poraněná kůže někdy mokvá.	Špatně sedící podbřišník, podložka pod sedlo nebo cizí těleso zachycené pod sedlem.	Odstranit příčinu a vyřadit koně z práce do vyhojení kožních změn.	Kontrolovat, zda sedlo nebo podbřišník koně neodírají nebo netlačí. Tlak sedla na hřbet pomůže lépe rozvrstvit poduška pod sedlo.
Trichofytóza - plísňová infekce kůže Typické okrouhlé okrsky vypadané srsti nebo šupinek kdekoliv na kůži. Než tyto kožní změny vzniknou, může srst vypadat jako naježená.	Plíseň zeslabí spodní část chlupu a ten se ulomí. Infekce se šíří čistícími pomůckami, postroji a udržuje se na dřevěných částech staveb. Často ji přenáší skot.	Plísně odstraníme speciálními antimykotickými přípravky, srst doroste za krátkou dobu po tomto ošetření. Po prodělaném onemocnění zvířete obvykle získá imunitu proti další infekci.	Spory plísní přežívají v prostředí několik měsíců. Proto by měly být stájové prostory před ustájením koní dezinfikovány. Dále je nutno zabránit kontaktu koní s nakaženým skotem.
Kožní střečkovitost Vyvýšený okrsek srsti na zádech koně v blízkosti páteře objevující se v zimě. Na jaře se v jeho centru může objevit dutinka.	Střečci kladou vajíčka na končetiny koní. Larvy proniknou do kůže a cestují do podkoží hřbetu, kde dospívají a vytvářejí uzlíky podél páteře. Na jaře pronikají z uzlíku kůží ven, ačkoliv někteří z nich mohou v podkoží zůstat i po delší dobu.	Larvy lze spolehlivě zlikvidovat ivermektinem, některé však musí být z podkoží odstraněny chirurgicky.	Neexistuje.
Letní vyrážka - alergie na komáry Ztráta srsti a mokvající kůže u kořene ocasu a hřívy objevující se v létě. Zkrácená a polámaná srst jako příznak letní vyrážky.	Příčinou škrábání kořene ocasu a hřívy je alergie na sliny komárů, kteří koně napadají a sají krev na uvedených místech.	Alergii nelze vyléčit. Podráždění kůže můžeme zklidnit emulzemi obsahujícími benzylbenzoát, který má i insekticidní účinek, nebo přípravky s obsahem uhličitanu zinečnatého.	V době největší aktivity komárů tj. zrána a za soumraku by se koně neměly zdržovat na pastvě. Při masivním výskytu bodavého hmyzu můžeme kůži ošetřit repelenty. Ty lze rozprašovat i uvnitř stájí.
Napadení vešmi (Haematopinus) a všenkami (Damalinia) Velké okrsky olysalé kůže, které se objevují v zimním období.	Kůň se škrábe na místech, kde paraziti nabodávají kůži.	Omytím postižené kůže a ošetřením běžnými přípravky proti zevním parazitům vši a všenky snadno odstraníme.	Každý kůň, který přijde do kontaktu s těmito parazity, by se měl ošetřit bez ohledu na to, zda má nebo nemá příznaky onemocnění.
Svrab - zánět způsobený zákožkami (Psoroptes a Chorioptes) Postižené oblasti, obvykle na zadních končetinách jsou trvale drážděny přítomností parazitů. Kůň dupe do země a snaží se škrábat si postižená místa.	Nabodávání kůže zákožkami. existuje několik druhů těchto parazitů. Chorioptes equi a Psoroptes equi jsou u koní nejčastější.	Kůži ošetříme dostupnými přípravky proti zevním

Dermatofytózy

Dermatofytózy
Jedná se o povrchové plísňové onemocnění. Způsobují ho většinou plísně rodu Microsporum a Trichophyton, které jsou typickými "parazitujícími" plísněmi, žijícími na zrohovatělých částech kůže (pokožky) a na srsti. Onemocnění můžeme znát také pod názvy mikrosporóza nebo trichofytóza, nesprávně se používá mezi laiky název "herpes".
Dermatofytózy jsou velmi nakažlivé, přenášejí se přímým kontaktem nebo různými předměty (čištěním, postroji, dekami, stěnami stájí, ohradami apod.). Plísně totiž ve formě spór dokážou v prostředí na předmětech přežít i několik let.

Kteří koně onemocní
Tyto plísně nejsou schopné napadnout neporušenou kůži zdravého jedince; aby kůň viditelně "onemocněl" však stačí, když jeho kůže bude narušená mytím šampóny, nějakými odřeninami nebo selže její obranyschopnost. Stejně tak onemocní častěji koně s narušenou imunitou, koně mladí či staří nebo nemocní. Plísně nejdříve napadnou odumřelé chlupy nebo kůži, pak vylučují toxické zplodiny, kterými narušují další okrsky kůže a srsti a mohou se rozšiřovat do větší plochy.

Jak dermatofytózy poznáme
Napadnuté koně většinou poznáme podle malých "uzlíků" s naježenou srstí a tvorbou stroupků. V kůži plísně začnou vyvolávat zánětlivé změny, pokud postihnou chlup a chlupový folikul, chlup se láme a vypadává. Pro plísně je často charakteristické pomalé rozšiřování postiženého místa do kruhu; uvnitř kruhu časem začne srst znovu růst. Pokud kruhy začnou splývat, tvoří velké "mapy". Jindy se netvoří kruhy, srst vypadává ve větších plochách. Postižené místo začne svědit, kůň se škrábe a rozedírá si kůži do krve. Může pak vzniknout těžký bakteriální zánět kůže.
Co je třeba dělat
Průkaz plísně provádí veterinář tak, že z okraje léze vytrhne chlupy a nechá je kultivovat na speciálních živných půdách, popřípadě je vyšetří pod mikroskopem. Může také provést seškrab kůže a vyšetřit ho.
V lehčích případech se mohou koně uzdravit sami, ale někdy se celý stav může velmi zkomplikovat bakteriální infekcí.

• Trichofytóza na zádi koně.

Nákaza se může přenášet i na lidi a je povinné hlášení.
Postižení koně i celé stáje se izolují, veterinář určí léčbu jednak celkovou (vakcinace, podávání přípravků proti plísním), jednak lokální (potírání postižených míst speciálními přípravky). Všechny předměty, které přišly do styku s nemocným koněm, je nutné spálit nebo dezinfikovat, stáje, ohrady, výběhy se musí také zdezinfikovat přípravky ničícími plísně.

Ekzém

Ekzém
Pod pojmem ekzém rozumíme povrchový zánět kůže, který je často provázen svěděním a hojí se bez jizev. Akutní ekzém poznáme podle zčervenání (což na pigmentované kůži často není vidět), svědění, tvorby "lišejů", šupin, mokvání, tvorby puchýřků nebo neštoviček, nakonec se tvoří krusty. Pokud je ekzém chronický, všechny popsané změny mohou být stejné, jen méně výrazné, kůže však může začít praskat a vznikne hluboký zánět kůže (hluboká dermatitida). Postižené místo může být tmavší v důsledku nadměrné pigmentace. Ekzémy jsou často spojovány s alergiemi (a označují se tak jako alergické dermatitidy), kdy do kůže pronikne alergen a vyvolá v ní onen zánět. Ekzém se pak obvykle šíří i poté, co alergen už dávno nepůsobí. Ekzém však může vzniknout i tehdy, když určité místo kůže je neustále drážděno určitými látkami (prací prášky v dečkách, repelenty, oleje, tuky apod.), které snižují obranyschopnost kůže a vyvolávají její záněty.

Podle příčiny rozeznáváme u koní několik různých ekzémů:
- Letní ekzém (obr. 1), což je alergický ekzém, objevující se na horních částech těla. Příčinou je alergie na bodavý hmyz, konkrétně komár Culicoides spp. Předpokládá se genetická predispozice této alergické reakce. Postižená je oblast hřívy, hřbetu, kořen ocasu, méně boky a břicho; kůže silně svědí, kůň se škrábe a láme si tak srst a žíně ("potkaní ocas"). Na kůži najdeme puchýřky, které praskají, vysychají, tvoří se krusty, kůže je ztluštělá, někdy praská. Škrábáním si do ní kůň zavleče baktérie a mohou se objevovat i hnisavé změny. Onemocnění se na podzim uklidní, ale další "komáří sezónu" se znovu objeví.

- Sedlový ekzém, který vzniká v oblasti sedla a jiných postrojů. Jeho příčinou je často pot, špína, nedostatečná péče a tlak postrojů a sedla. Postižená místa jsou zpočátku citlivá na tlak, oteklá, vypadává na nich srst, poté se objevují puchýřky i abscesy. Pokud ekzém trvá déle, kůže zhrubne a může vzniknout bolestivý "sedlový otlak".

- Podlom je vlastně ekzém v oblasti spěnky. Také začíná jako zčervenání, na které navazuje tvorba a praskání puchýřků, mokvání, pokud trvá dlouho, kůže zhrubne a tvoří se hrubé mozoly, které mohou praskat a dále mokvat (častější u chladnokrevníků). V této oblasti se do porušené kůže často dostanou baktérie, které celý stav ještě zhorší. Příčinou bývá vlhkost a špína (špatná péče, nevhodné ustájení), často i neošetřované rousy. Možné jsou i alergické reakce (např. na mláto).

- Alergie na vdechnuté látky, kontaktní alergie je u koně vzácná a pokud se vůbec vyskytuje, projevuje se podobně, jako výše popsané případy.

- Alergie na krmivo není u koní častá. Je charakteristická vznikem kopřivky (obr. 2). Po těle koně se rychle objevují pupínky, které svědí, mohou se slévat do větších ploch a mohou se z nich tvořit puchýře. U koně často postihují končetiny a kořen ocasu.
- Alergie na léky. Kůň může být v podstatě alergický na jakékoli léky, nejčastěji jsou to antibiotika, sulfonamidy, protizánětlivé látky, antiparazitika i vakcíny. Reakce je podobná kopřivce, někdy může dojít k prudkému otoku hlavy a dokonce i k "astmatu" - tedy k zúžení dýchacích cest - a k následnému dušení.

Léčba
Léčba těchto onemocnění může být složitá a zdlouhavá. V první řadě je třeba zjistit příčinu ekzému a odstranit ji. Někdy veterinář aplikuje látky potlačující alergické reakce (antihistaminika, kortikoidy), v případě bakteriální komplikace i antibiotika. Většinou je třeba tuto celkovou léčbu podpořit i lokálním ošeřením postižené kůže podle rad veterináře. Často bývá nezbytné změnit i hygienické zvyklosti, někdy i životní prostředí koně.

Letní vyrážka

Letní vyrážka, tak bývá označována alergická reakce na bodnutí hmyzem, zejména čeledi Culicoides. Sezónní charakter je spojen s dobou výskytu hmyzu. S onemocněním se setkáváme od dubna do konce října. Neexistuje žádná plemenná dispozice, častější výskyt se však popisuje u poníků (zejména plemene islandský nebo velšský pony). Většinou jsou postižená zvířata starší 4 let, s přibývajícím věkem se intenzita klinických příznaků stupňuje.

Alergie se vytváří na produkty slinných žláz zejména rodu Culicoides (pakomárci), ale můžeme se setkat i s alergii způsobené jinými druhy bodavého hmyzu- muchničky (č. Simulidae), ovádi (č. Tabanidae), bodalky (č. Stomoxidae). Pakomárci jsou velmi drobný dvoukřídlý hmyz o velikosti 1-6mm, kteří se vyskytují zejména v zalesněných pahorkatinách a v horách s vlhkým podnebím a v blízkosti vodních toků a stojatých vod, s maximem letové aktivity ráno a navečer.

Klinické příznaky: Postižené jsou zejména dorzální části zvířete( hlava, hříva, krk, hřbet, ocas). Intenzivní pruritus (svědění) vede k neustálé traumatizaci kůže zvířetem. Zvíře si vydrbává hřívu, ocas, v oblasti krku a hřbetu se objevují papuly- velké ploché kulaté otoky, které se následkem úporného tření mění v prasklinky a krusty bez srsti. Vytváří se záhyby zhrublé kůže na krku, kohoutku a kořeni ocasu, ocas je často úplně holý bez žíní. Pot, prach a jiné nečistoty onemocnění zhoršují. Pro diagnostiku onemocnění jsou typické klinické příznaky a sezónnost. Je však potřeba vyloučit přítomnost jiných ektoparazitů, které mohou vyvolat podobné klinické příznaky (svrab, vši, všenky), prosté pobodání hmyzem, plísně, kontaktní alergie.

Terapie: Nejúčinnější způsob léčby spočívá v zabránění kontaktu zvířete s hmyzem. V době největší aktivity pakomárků (ráno, večer) držíme koně ve stáji, jemná síť v oknech stáje omezí průnik obtížného hmyzu do stáje, vhodné je větrání stáje ventilátory-vyšší proudění vzduchu.( Nenechávejte však svého koně stát v průvanu.) Napáječky a žlaby držíme v čistotě, zbytky krmiv pravidelně odstraňujeme. Na pastvině používáme repelenty, vhodnou ochranou jsou i letní síťované deky, síťky na oči a uši. Pakomárci nejsou schopni tolerovat vyšší proudění vzduchu než 6 km/hod, proto je vhodné držet zvíře na větrném suchém místě, dále od lesních porostů a stojatých vod. Převezení koně do jiné oblasti může být často vhodným řešením.

Alergická reakce je tlumena chladivými protizánětlivými preparáty, v kombinaci s celkovým podáním kortikoidů a antibiotik v případě většího poškození a poranění kůže. Vzhledem k možné genetické dispozici se nedoporučuje používat postižené jedince v chovu.

/* <![CDATA[ */ var bbs=screen,bbn=navigator,bbh;bbh='&ubl='+bbn.browserLanguage+'&ucc='+bbn.cpuClass+'&ucd='+bbs.colorDepth+'&uce='+bbn.cookieEnabled+'&udx='+bbs.deviceXDPI+'&udy='+bbs.deviceYDPI+'&usl='+bbn.systemLanguage+'&uje='+bbn.javaEnabled()+'&uah='+bbs.availHeight+'&uaw='+bbs.availWidth+'&ubd='+bbs.bufferDepth+'&uhe='+bbs.height+'&ulx='+bbs.logicalXDPI+'&uly='+bbs.logicalYDPI+'&use='+bbs.fontSmoothingEnabled+'&uto='+(new Date()).getTimezoneOffset()+'&uti='+(new Date()).getTime()+'&uui='+bbs.updateInterval+'&uul='+bbn.userLanguage+'&uwi='+bbs.width; if(typeof(bburlparam)=='string') { bbh+='&'+bburlparam; } if(typeof(bbkeywords)=='string') { bbh+='&keywords='+escape(bbkeywords); } document.write("<scr"+"ipt language='JavaScript' charset='windows-1250' type='text/javascript' src='http://go.cz.bbelements.com/please/showit/2444/2/3/7/?typkodu=js"+bbh+"&alttext=0&border=0&bust="+Math.random()+"&target=_blank'><"+"\/scr"+"ipt>"); /* ]]> */

Nemoci dýchaci soustavy

Sun, 06 Jul 2008 23:13:23 +0200

PŘÍZNAKY	PŘÍČINA	LÉČBA	PREVENCE
Herpesvirové infekce Výtok z nozder a kašel. V některých případech může průvodce tohoto onemocnění způsobovat zmetání klisen nebo obrny koní.	Virus.	Léčiva pomáhající uvolnění tvořícího se hlenu a udržení průchodných dechových cest.	Vakcinace.
Chřipka koní Kůň kašle, má výtok z nosu a z očí. Může mít zvýšenou teplotu. Po prodělání chřipky se u koně může vyvinout chronické onemocnění plic nebo srdce. U hříbat může chřipka končit i úhynem.	Jeden nebo více podtypů virů chřipek.	Neexistuje specifická léčba. Obvykle se podávají léčiva pomáhající udržet průchodné dechové cesty a potlačující sekundární bakteriální infekci.	Vakcinace.
Hříběcí - nakažlivé onemocnění horních cest dýchacích Velké *abscesy pod spodní čelistí a v okolí hltanu. Kůň má zvýšenou teplotu. Časem se abscesy otevřou a vytéká z nich zapáchající hnis. Pokud prasknou do dutiny nosní, vytéká koni z nosu hnis.	Bakteriální infekce.	Infekci potlačí Antibiotika, která se podávají po otevření abscesů.	V některých zemích se koně vakcinují.
Zánět plic - infekční onemocnění plic Kůň namáhavě dýchá a může mít zvýšenou dechovou frekvenci. Někdy se objeví i kašel.	Virus nebo bakterie, které napadnou plicní tkáň. U hříbat se někdy může vyvinout zvláště těžká forma zánětu plic.	Zánět plic vyvolaný bakteriemi se může zlepši po použití *antibiotik, virový zánět na antibiotika nereaguje. Nemocným koním by se měly podat přípravky uvolňující hlen, aby se zlepšila průchodnost dýchacích cest.	Zajistit správné větrání stájí.
Jednostranná obrna hrtanu (pískání) V klidu se onemocnění nijak neprojevuje. Pouze při velmi intenzivní zátěži je slyšitelný charakteristický pískavý zvuk objevující se při nádechu koně. Sportovní výkonnost koně je snížena.	Tato poruch je většinou vrozená. Jenda z chrupavek, které se podílejí na stavbě hrtanu, obvykle levostranná, je částečně nebo zcela ochrnutá. Protože je nepohyblivá, nemůže se při vdechu roztáhnout a rozšířit průchod do hrtanu, jímž proudí vzduch do průdušnice.	Je-li u koně snížena výkonnost, je vhodné provést chirurgickou korekci, při níž se nepohyblivá chrupavka fixuje tak, aby nezužovala průchod do hrtanu.	Neexistuje.
Chronické obstrukční onemocnění plic (COPD) - zúžení drobných průdušinek v plících Kůň musí vyvinout vědomé úsilí na to, aby vypudil při výdechu z plic veškerý vzduch (výdech tedy neprobíhá automaticky, jak je tomu u zdravého koně). Onemocnění může být provázeno výtokem z nozder a kašlem, pracovní výkonnost koně je snížena. Od trvalého napínání břišních svalů při výdechu se vyvíjí za posledním žebrem tzv. dýchavičná stružka.	Alergie na spory plísní, které jsou obsaženy ve slámě a v seně. někdy může být toto onemocnění vyvoláno i jinými prachovými částicemi.	Umístění koně mimo stáj znečištěnou sporami plísní a zamezení kontaktu se zaplísněnou podestýlkou a krmivem. Je možno použít léky, které rozšiřují průdušky, nebo pomocí nebulizérů nechat koně vdechovat preparáty, které chrání sliznici dechových cest před působením alergenů.	Je možno použít alternativní bezprašné formy podestýlky. Na místo sena lze koni podávat vakuově balenou píci.

*Absces (hlíza)

Opouzdřený hnisavý zánět tkáně.

*Antibiotika

chemické látky, které jsou vyprodukovány mikroorganismy; jsou schopny zastavit růst jiných organismů.

Dechová nedostatečnost

Příznaky

Dechová nedostatečnost je označení pro výrazné narušení dýchacích orgánů a v každém případě vyžaduje veterinární vyšetření provedené tudíž den. Silná dechová nedostatečnost(dušení) je neodkladnou záležitostí. Existuje více možných příčin. Alergické otoky hrtanu, např. po bodnutí hmyzem, mohou omezit průchodnost dýchacích cest, krvácení v hrudníku nebo expanzitivní procesy v břišní dutině mohou mít za následek zúžení plic. Častou příčinou je chronický kašel(pozn. překl.:dušnost, COPD), který se za nepříznivých podmínek, např. při velkém fyzickém zatížení koně za teplého vlhkého počasí , zhoršuje až na záchvaty podobné astmatu. Takovým pacientům většinou pomohou pouze ihned podané vysoké dávky kortikosteroidů.V praxi však bohužel kortikosteroidy nebývají snadno po ruce, protože laikové je kvůli domnělým vedlejším účinkům nesmějí používat, Těžká dechová nedostatečnost však ohrožuje život koně. tento stav je třeba ihned objastnit a ještě rychleji ošetřit. Pro léčbu je rozhodující efektivita, ne alternatiní ideologie. Vedlejší účinky krátkodobě podávaných kortikosteroidů jsou při kontrolovaném použití nulové. Přesto je třeba hledat další možnosti. v případech chronického kašle je většinou jedinou šancí na přežití změna ustájení koně. Potřebný bezprašný venkovní odchov (podestýlka z hoblin nebo papíru, mokré seno, travní senáže, produkty se sušené trávy).

Podobná onemocnění:

S podobnými příznaky snad neexistuje žádné onemocnění. Je ale důležité považovat za závažný i případ sebemenší dechové nedotatečnosti!

Opatření:

Edém plic

Edém plic
Jde o nahromadění tekutiny, prosáklé z krve v plicích, a to buď přímo v plicních sklípcích nebo v plicní tkání.

Příčiny:
- často počáteční stádium zánětu plic;
- jedna z forem afrického moru koní, což je velmi nebezpečná virová infekce koní, která, naštěstí, u nás nebyla zjištěná už několik desítek let;
- těžké srdeční vady a srdeční nedostatečnost, při nich stoupá hydrostatický tlak v plicních kapilárách a tekutina z krve se doslova protlačí z cév do sklípků;
- zpomalení odtoku krve z plicních cév také způsobuje zvýšení hydrostatického tlaku v těchto cévách a prostup tekutiny z krve do plic; stává se to například tehdy, když kůň dlouho leží;
- alergické reakce (anafylaktický šok), kdy se zvyšuje prostupnost cévních stěn pro tekutiny;
- nadměrný příjem tekutin;
- přeplnění krevního oběhu solnými roztoky (nadměrné infuze);
- někdy při poruchách nervového systému (úraz hlavy) nebo po narkóze, příčiny nejsou jasné;
- přidušení (transporty v teplých, nevětraných, malých prostorách!);
- někdy při přehřátí či úžehu v nadměrně teplém a vlhkém prostředí;

Jak se projevuje:
- kůň se často třese a jinak projevuje strach,
- jeho sliznice jsou cihlově červené nebo namodralé (cyanotické),
- špatně se jim dýchá (dyspnoe),
- v jugulární žíle se může hromadit krev,
- tepová frekvence jde často až nad 100 tepů/minutu,
- veterinář při poslechu plic slyší charakteristické praskoty,
- v konečném stádiu lze pozorovat bílý nebo načervenalý (krev) pěnovitý výtok z nosu.

Co dělat:
Pokud je kůň přehřátý, je třeba ho ihned převést do stínu, uklidnit ho a opatrně chladit. I v jiných případech je třeba koně nechat v klidu, ve stínu, dopřát mu dostatek čerstvého vzduchu. Je třeba ihned volat veterináře, který může dále zasáhnout nebo bude zjišťovat jinou příčinu edému a léčit ji.

Poruchy zažívací soustavy a oběhového systému

Sun, 06 Jul 2008 23:12:28 +0200

Ucpání jícnu Kůň je zjevně apatický. Z nozder a dutiny ústní vytéká velké množství zpěněných slin. Kůň nemůže přijímat krmivo ani tekutiny a někdy je na levé straně krku viditelné zduření.	Jícen mohou ucpat jablka nebo větší kusy kořenové zeleniny, jako je mrkev. Také kousky sušené cukrové řepy mohou způsobit ucpání jícnu, protože sušená řepa velice rychle nabobtná při kontaktu s vodou. Protože sliny nemohou sestupovat přes cizí předmět v jícnu do žaludku, vytékají z nozder ven.	Šetrná masáž zduření může vést k uvolnění zátky z jícnu. Veterinář odstraní sondou sliny, které by mohl kůň vdechnout do průdušnice.	Nepodávat koni velké kusy krmiva.
Průjem Trus má řídkou konzistenci a může se podobat kravskému trusu nebo i hnědě zbarvené tekutině. Trvá-li průjem hodinu nebo dvě, dochází u koně k takovému úbytku tekutin, že nastává dehydratace. Při několikadenním průjmu je úbytek tělesných bílkovin větší než jeho získávání z krmiva a kůň začíná ztrácet tělesnou hmotnost.	Průjmy mohou mít nejrůznější příčiny. Bývají způsobeny bakteriemi, jako jsou salmonely, masivní infekcí střevních červů nebo zkrmování mladé jarní trávy. Každé poškození střevní stěny, které zpomalí vstřebávání vody má za následek vznik průjmu. Ten se může objevit i jako příznak stresu nebo excitace.	Veterinář musí odhalit a odstranit příčinu onemocnění. Dehydrataci lze předejít podáváním speciálních elektrolytových roztoků. Někdy lze průjem zvládnout aplikací kodeinu.	Pravidelné odčervení koně a vyhýbání se přílišné zátěži (dlouhé transporty, nevhodné mikroklima stájí).
Otrava Mnoho otrav (intoxikací) začíná mírnou obstipací, po které následuje průjem. Při těžkých otravách je kůň apatický.	Kůň mohl pozřít jedovaté rostliny nebo krmivo kontaminované nějakým chemickým toxinem. Tím může být olovo z vyhozených baterií stejně jako chemický postřik k ošetření rostlin.	Podáme koni otrubovou směs nebo parafínový olej, aby se urychlil odchod toxinů z trávícího traktu. Protože specifických protijedů je málo, musí se léčit spíše příznaky než vlastní intoxikace.	Pečlivá kontrola pastviny a odstranění všech jedovatých rostlin a odhozených odpadků. Neskladovat ve stájích a jejích okolí chemikálie.

PŘÍZNAKY	PŘÍČINA	LÉČBA	PREVENCE
Anémie - snížený počet červených krvinek v krvi nebo snížená koncentrace hemoglobinu v krvinkách Kůň je otupělý a letargický. Růžové sliznice okolo očí a v dutině ústní jsou bledé. Tyto příznaky se objeví až při těžkých anémiích.	Nedostatek kyseliny listové vede ke snížení produkce červených krvinek. Anémie může být způsobena také chronickým vnitřním krvácením nebo masivním sáním krve parazitujícími červi. Nedostatkem železa nebo vitaminu B 12 bývá, navzdory všeobecně rozšířenému názoru, způsobena jen zřídka.	V každém případě má význam přidání kyseliny listové do krmiva. Vždy je nutno pro účinnost léčby odhalit původní příčinu. Nějaký čas zabere i zotavení po nemoci, protože náhrada červených krvinek zvýšenou novotvorbou trvá alespoň měsíc.	Pravidelné odčervování koně. Do krmné dávky by se měly přidávat vitaminové doplňky obsahující kyselinu listovou.
Nemoci srdce V těžkých případech může mít kůň otoky na končetinách nebo na spodině břicha. Nález srdečních šelestů nebo abnormálních srdečních úderů neznamená, že kůň náhle zkolabuje.	Zpravidla bývá příčin více. Odpověď na otázku, čím je narušen pracovní rytmus srdečního svalu, může poskytnout elektrokardiografické vyšetření.	Je jen málo možností účinné léčby.	Neexistuje.
Dehydratace - nedostatek vody v organismu Kůň je slabý a letargický. Někdy může vypadat jako omámený nebo zkolabuje. Řasa vytvořená tahem za kůži na krku přetrvává po dlouhou dobu, místo aby se okamžitě vyrovnala.	Snížený příjem tekutin nebo jejich nadměrný úbytek, jako například při průjmu. Někdy může být úbytek tekutin provázen ztrátami elektrolytů (solí), např. při nadměrném pocení.	Bezprostřední podání elektrolytového nápoje. Těžké případy musí být léčeny nitrožilním podáním infuzních roztoků.	Umožnit koni trvalý přístup k čerstvé vodě. V průběhu dlouhodobých zátěží, zejména v horkém počasí, pravidelné napájení.
Lymfangitida - zánět mízních cév, které odvádějí tkáňový mok Jedna nebo více končetin jsou oteklé od nahromaděného tkáňového moku. Je-li končetina enormně nateklá, může tkáňový mok prosakovat neporušenou kůží na povrch.	Infekce mízních cév mikroby, které se nacházejí v prostředí stáje. Vstupním místem infekce do organismu jsou drobná poranění na končetinách.	Teplý obklad urychlí vstřebávání otoku. V některých případech jsou nezbytná *antibiotika.	Pečlivá dezinfekce i drobných poranění na končetinách.
Myoglobinurie (černé močení, sváteční nemoc) Kůň náhle ztuhne a není schopen se pohybovat. Moč má někdy temně červenohnědou barvu. Svaly na zádi a stehnech mohou být tuhé a oteklé.	Nadměrný příjem krmiva ve dnech, kdy kůň nepracuje, a následná intenzivní zátěž vedou k akutnímu poškození svalů. Bezprostřední příčina rozpadu svalových vláken není přesně známa. Tmavé zbarvení moči způsobuje svalové barvivo myoglobin, který se z poškozených svalů uvolňuje do krve.	Okamžitě polevit v zátěži, pokrývkami chránit postižené svaly před chladem a přivolat okamžitě veterináře.	Ve dnech, kdy kůň nepracuje snížit krmnou dávku. Po delším období bez práce jen pozvolna zatěžovat.
Virový zánět tepen (virová artritida koní, EVA) - infekční zánět poškozující drobné tepénky Onemocnění podobné chřipce.	Virus.	Neexistuje specifická léčba.	V některých zemích je možná vakcinace, u nás se koně nevakcinují.
Africký mor koní Výrazné okrskovité otoky po celém těle. ty někdy omezují průchodnost dýchacích cest. Obvykle mívá smrtelný průběh.	Virus přenášený komáry. Onemocnění se vyskytuje v zemích s teplým podnebím, které umožňuje komárům přežít zimní období.	Neexistuje léčba. Postižení koně jsou obvykle utraceni, aby se zamezilo šíření infekce.	V některých zemích je možná vakcinace, u nás se koně proti tomuto onemocnění nevakcinují.

*Antibiotika

chemické látky, které jsou vyprodukovány mikroorganismy; jsou schopny zastavit růst jiných organismů

Kolika

Co je to kolika?
Kolika = abdominální bolestivost, tedy bolest v dutině břišní. Rozlišujeme koliku pravou, postihující trávící trakt- žaludek,střevo, a koliku nepravou, postihující jiné orgány v dutině břišní- játra, ledviny, močový měchýř, pankreas, dělohu u březích klisen. Kolika je velmi vážný stav, který může bezprostředně ohrozit život a během několika hodin vést k úhynu zvířete.

Jaké jsou projevy kolikového onemocnění?
Intenzita kolikových bolestí závisí na stupni poškození střevních kliček, na postižené části střeva, na jeho náplni a roztažení plynem. Bolest je způsobena zvýšeným pohybem nebo naopak ochabnutím střeva, hromaděním střevního obsahu a roztažením střevní kličky. Koník hrabe, je neklidný, otáčí se na břicho, déle leží, může zaujímat nepřirozené polohy-tzv. poloha sedícího psa při zvýšené náplni a roztažení (dilataci ) žaludku, extenzní poloha- koník je celý natažený se zakročenýma zadníma nohama- toto postavení pacienta je často prezentováno veterinárnímu lékaři jako tzv. močová kolika= kůň se dle majitele snaží močit a nemůže- postavení je typické pro obstipaci(zácpu) tlustého střeva.V případě silnějších kolikových bolestí se kůň válí, vstává, lehá, potí se, při pohybu se mu podlamují zadní končetiny nebo je za sebou vláčí, při zastavení jde okamžitě k zemi. Strnulý postoj, intenzivní pocení, nechuť k pohybu a třes svalstva jsou příznaky blízkého konce.

Proč koně trpí kolikou?
Koně jsou ke kolikovým bolestem disponováni stavbou a uspořádáním svého trávícího ústrojí. Koně mají poměrně malý žaludek, vstup jícnu do žaludku je opatřen svěračem, který brání zpětnému chodu zažitiny, kůň tak nemůže zvracet. Tenké střevo je zavěšeno na dlouhém okruží, snadno pak může dojít ke změně polohy střeva. Obrovské tlusté střevo je volně uložené v dutině břišní koně. Tlusté střevo se zužuje v pánevní flexuře, v dorzálních slohách a při přechodu žaludkovitého rozšíření do transverzálního kolonu, tato místa jsou disponována pro vznik zácpy(obstipace). Střevo je inervováno parasympatikem( podporuje střevní peristaltiku) a sympatikem (způsobuje atonii= ochabnutí střeva). Vlivem nepřirozených a stresových faktorů ( nepravidelná zátěž, nepravidelný režim) dochází ke změně v rovnováze parasympatiku a sympatiku, střevo reaguje zvýšením peristaltiky (křečí), méně často ochabnutím střevní stěny. Křeče střeva vedou ke vzniku kolikových bolestí. Zvýšený pohyb střevních kliček může vést ke změně polohy střeva, může dojít k zauzlení kliček tenkých střev, ke vsunutí jedné kličky do jiné, k otočení nebo zahnutí sloh tlustého střeva. Ke změnám polohy může přispět intenzivní válení pacienta.

Jaké jsou nejčastější příčiny vzniku kolik?
Koliky jsou nejčastěji způsobené dietními chybami - zkrmováním nekvalitního, zaprášeného, zaplísněného nebo zapařeného krmiva, zkrmováním snadno zkvasitelných krmiv (jetel, vojtěška, luštěniny), velkého množství jablek, chleba, náhlé změny v dietě, nepravidelné krmení nebo napájení zvířete, zkrmováním velkého množství nestravitelného krmiva, např. slámy. Koliky mohou být vyvolané změnou pohybového režimu, intenzivní nebo nepravidelnou zátěží, přepětím nebo omezením pohybu zvířete. Významnou roli má parazitární invaze - stěny tepen mohou být poškozeny migrujícími larvami strongylů, uvolněná krevní sraženina vede k nedostatečnému krevnímu zásobení postiženého úseku střeva, dochází k jeho ochabnutí (atonii), ve střevě se hromadí potrava, kvašením dochází ke tvorbě plynů. Následkem může být změna polohy nebo odumření části střeva. Migrující larvy mohou poškodit i inervaci střeva. U mladých hříbat se můžeme setkat s masivní invazí škrkavek, která může vést až k úplnému omezení průchodu tráveniny střevem. Invaze tasemnicí Anoplocephala perfoliata může způsobit vchlípení části slepého střeva do tlustého střeva.

Jaké známe typy kolik?
Kolika spastická (křečová). Náhlé kolikové bolesti různě silné intenzity, často po zátěži nebo po nakrmení. Kůň se válí, otáčí se na břicho, kope si po břichu, vstává, lehá, potí se. Bolestivost je způsobená zvýšeným pohybem střev, peristaltika je často slyšitelná i na dálku, stav může být provázen průjmem. Tento typ koliky je nejčastější, se kterým se setkáte. K ústupu bolestí dochází často spontánně po provedení pacienta. Spastická kolika může být komplikovaná změnou polohy střeva, proto je nezbytné zamezit zvířeti válet se v boxe, a pacientův stav konzultovat s veterinárním lékařem.
Plynová kolika. Je provázena poměrně intenzivními kolikovými bolestmi. U plynové koliky se zvětšuje objem dutiny břišní, vyrovnávají se slabinové jámy, kůň se nafukuje. Jedná se o nahromadění plynů ve střevech a žaludku způsobené zkrmováním nevhodného krmiva a jeho následným zkvašením.
Střevní obstrukce. Jde o vytvoření zátky ve střevě, která omezí nebo úplně zastaví průchod zažitiny střevem. Nejčastěji je zácpou postihováno tlusté střevo nebo slepé střevo. Zkrmování velkého množství málo stravitelného krmiva (slámy), omezení přístupu zvířete k vodě, nevhodná antiparazitární ochrana, příliš ostré hrany a nepravidelné obroušení zubů vedou ke vzniku obstipací (zácpy). Kolikové bolesti jsou mírnější, kůň často déle leží, sem tam koukne nebo kopne po břichu, po vypohybování zvířete často dochází k ústupu kolikových bolestí, které se však za několik hodin znovu objeví. Kůň často zaujímá extenzní polohu, omezeně kálí (malé množství suššího trusu) nebo nekálí vůbec. Zácpa neohrožuje bezprostředně život pacienta, bez ošetření však během několika dní může dojít k odumření postižené části střeva, kůň uhyne následkem celkové sepse (otravy) organismu.
Strangulace (zaškrcení střeva). Jde o velmi závažné kolikové onemocnění, kdy dochází ke změně polohy a zaškrcení střevní kličky, omezí se krevní zásobení střeva, postižená část začne odumírat. Jedná se o zauzlení střevních kliček, zasunutí části střeva do jiného oddílu, např. tenké střevo do slepého, slepé střevo do tlustého, vsunutí kličky střeva do inquinálního kanálu nebo do otvorů v závěsech střev, přehození sloh tlustého střeva. Tento typ kolik je většinou doprovázen výraznou bolestivostí, kůň těžce dýchá, potí se, vstává, lehá, nereaguje nebo reaguje pouze omezeně na analgetika podaná veterinárním lékařem. Včasná chirurgická terapie je jedinou možnou cestou vedoucí k záchraně pacienta. Při změně polohy střeva nejde o dny, ale o hodiny. Často jsou pacienti přiváženi na kliniku ve stavu vážného šoku s několika metry odumřelého střeva nebo s rupturou (prasknutím) žaludku. Jste-li majitelem zvířete se strangulačním onemocněním (kůň přes jakákoliv analgetika trpí výraznými kolikovými bolestmi, rektální nález může a nemusí být specifický), je potřeba se rozhodnout, zda zvíře odvezete na kliniku ( Veterinární a farmaceutická univerzita Brno) nebo zda zvíře necháte ve stáji uspat. V případě operace počítejte s náklady kolem 40ti tisíc, v případě komplikací se cena za ošetření může až trojnásobně zvýšit. Operace nerovná se stoprocentní záchrana zvířete. K úhynu může dojít vlivem sepse a selhání organismu pacienta.
Tromboembolická kolika. Kolika způsobená parazity. Larvální stádia parazitů, zejména strongylů poškozují artérie vyživující stěnu střevní. V cévách se vytváří výdutě, uvolňují se krevní sraženiny, které při ucpání cévy vedou k odumření stěny střeva vyživované touto cévou.
Peritonitída- zánět pobřišnice. Klinické příznaky zánětu pobřišnice jsou často značně variabilní a nespecifické. S peritonitídou se můžeme setkat po komplikovaném porodu, kastraci, při poranění rekta při nešetrném rektálním vyšetření, při chronickém onemocnění orgánů v dutině břišní.
Enteritída- zánět střev. Je provázena často mírnějšími kolikovými bolestmi, s delším průběhem. Teplota, křeče a průjem mohou být dalšími průvodními příznaky.

Co mám dělat, když má můj kůň koliku?
Je potřeba posoudit intenzitu kolikových bolestí. V případě silných kolikových bolestí je potřeba neprodleně informovat veterinárního lékaře. Může jít zrovna tak o koliku spastickou, jako o zauzlení střev. Než veterinář přijede, nenechte koně válet (mohlo by dojít k přehození střevní kličky), pokud se potí nebo je zima, dejte na něj deku a povoďte ho. V případě mírných kolikových bolestí můžete koně zkusit povodit nebo vypohybovat na lonži dříve než zavoláte veterináře. Bolesti mohou vymizet spontánně. Odezní-li kolikové bolesti, raději koníka nekrmte hned jádrem, vyberte kvalitní seno, které mu odpoledne nebo večer předložíte a nechte ho raději stát na pilinách. Čím déle kolika trvá, tím vážnější je stav. Takže pokud přijdete ráno do stáje a místo spokojeného zvířete najdete rozhrabaný box, zbytek rozkopaného sena a odřeného potícího se miláčka, který v boxe rotuje nebo se válí, okamžitě volejte veterináře! V případě, že kolika trvá několik hodin, může být již střevo nevratně změněno.

Existuje prevence?
Dodržujte pravidelný denní režim, krmte kvalitním senem a jádrem, vyvarujte se náhlých změn v krmné dávce. Po nakrmení dopřejte koni klid, ať krmivo v klidu stráví. Dejte pozor na náhlé změny pohybového režimu. Nechte stát koně raději na pilinách, omezte přísun jádra, je-li váš kůň ze zdravotních důvodů uzavřen v boxe( kulhání, operace, úraz). V zimě je potřeba kontrolovat napáječky a kýble, aby v nich voda nezamrzla, kůň by měl mít vodu kdykoliv k dispozici. Nepodceňujte antiparazitární ochranu - odčervujte dospělého koně preventivně 3-4x ročně, hříbata do 1-2 let častěji, cca ve dvouměsíčních intervalech, střídejte použité preparáty dle rady veterinárního lékaře. Máte-li možnost, proveďte u svého koně koprologické vyšetření, koně pak můžete odčervit cíleně. Střídejte pastviny nebo alespoň průběžně z výběhů odstraňujte trus. Nechte svému koni 1x ročně zkontrolovat zuby. Špatně rozmělněné krmivo může být důvodem vzniku zácpy u pacienta.

Nemoci očí, nosu a dutiny ústní

Sun, 06 Jul 2008 23:10:13 +0200

Pro koně žijící divoce v přírodě představují onemocnění postihující jejich smyslové vnímání vážný handicap. Domestikovaní koně nejsou tak zranitelní, protože jim tento handicap nahradí zvýšená péče člověka. Je zajímavé, že svaly víček jsou u koní silnější, než u ostatních druhů zvířat. Koně jsou tedy schopni velice rychle zavřít oči a okamžitě se tak chránit proti poranění větvemi. Tato schopnost je naproti tomu nevýhodná, pokud musíme koni do oka aplikovat mast nebo kapky.

OČI

PŘÍZNAKY	PŘÍČINA	LÉČBA	PREVENCE
Katarakta - zákal oční čočky První podezření na toto onemocnění získáme tehdy, když zjistíme, že kůň nerespektuje osoby a přibližuje se k nim nebezpečně blízko (zpravidla z jedné strany). Z určitého pohledu může oko vypadat jako zakalené nebo má bělavou barvu.	Katarakty se obvykle objevují u starších koní. Některé z nich jsou dědičné a postihují už hříbata.	Čočku lze chirurgicky z oka odstranit. To částečně navrátí koni zrak, i když jeho schopnost rozlišovat detaily je trvale omezena. Žádná jiná léčba není účinná.	Neexistuje.
Konjunktivitida - zánět očních spojivek Spojivky kolem oka jsou zarudlé a nateklé. Obvykle zjistíme i výtok z oka, ten je zpočátku vodnatý později hnisavý.	Podráždění, např. drobný kousek slámy nebo šampon, které se dostanou do oka. Konjunktivitidu může způsobit také infekce.	Oko dobře prohlédnout a odstranit z něj všechna viditelná cizí tělesa. Není-li porušena rohovka, může na potlačení zánětu stačit mast s kortikosteroidy. Infekci pomohou zlikvidovat *antibiotika.	Neexistuje.
Měsíční slepota (periodický zánět oka) Zánět cévnatky v oku a způsobuje zakalení a četné srůsty duhovky a čočky. Později bývá postižena i sítnice a zrakový nerv. Neustálé zhoršování zraku vede k oslepnutí. Pokud je léčba špatná, může onemocnět i druhé oko. Akutní záchvat měsíční slepoty je pro koně bolestivý a při správné léčbě vymizí asi za 5 dní (bez léčby za mnohem déle). Po 14 dnech může laik oko považovat za uzdravené. Další záchvaty můžeme očekávat po 4-6 týdnech, ale třeba i po letech.	Přesná příčina onemocnění není ještě stále objasněná. Za průvodce se považují bakterie, krevní paraziti a mykotoxiny (jedy z plísní). Reakce oka, kterou můžeme vidět je reakce imunitní.	Při sebemenším podezření zavoláme veterináře. Do jeho příjezdu umírníme bolest přiložením obvazu hlavy, zakrytím postiženého oka a zavedením koně do chladného, ne příliš světlého boxu.	Neexistuje.

NOS

PŘÍZNAKY	PŘÍČINA	LÉČBA	PREVENCE
Sinusitis - infekční zánět vedlejší nosní dutiny Na postižené straně se objeví hnisavý výtok z nozdry, který pochází z vedlejší nosní dutiny (tj. vychází-li výtok z pravé nozdry, je zánět na levé straně). Při poklepu prstem na hlavu v místě dutiny se ozývá temný, plný zvuk, který vydává zdravá vedlejší nosní dutina.	Nejběžnější příčinou je *absces zubního kořene, protože kořeny stoliček zasahují až do vedlejších nosních dutin.	Veškerý hnis, který se v dutině nahromadil, musí vytéci. Toho docílíme nejlépe tak, že odstraníme zub, jehož kořen zasahuje do dutiny.	Pravidelnou péčí o chrup koně předejdete vzniku *abscesů zubních kořenů.
Krvácení z nozder Krev pocházející někdy i z hlouběji uložených částí dýchacího aparátu vytéká nozdrami ven.	Někteří koně trpí krvácením z plic, k němuž dochází během intenzivní zátěže, a krev se může objevit až v nozdrách. Také nádor lokalizovaný v nosní dutině způsobuje masivní krvácení z nozder.	Není-li krvácení příliš velké, zastaví se samo po medikamentózním zklidnění koně. Vždy je však nutno najít a odstranit původní příčinu.	Pobyt na čerstvém vzduchu a snížení intenzity zátěže může zredukovat intenzitu plicního krvácení.
Onemocnění vzdušného vaku - rozšířeniny Eustachovy trubice, která spojuje střední ucho s hltanem Podkožní zduření, objevující se pod uchem za obloukem čelisti. Vzdušný vak může být vyplněn krví nebo hnisem, které vytékají do hltanu a dále oběma nozdrami ven.	Ve vzdušném vaku se někdy usídlí infekce. Přitom může být porušena stěna některé z velkých cév, které jím procházejí a vstupují do mozku.	Pro prevenci život ohrožujícího krvácení je často nezbytný chirurgický zákrok.	Žádná.

ÚSTNÍ DUTINA

PŘÍZNAKY	PŘÍČINA	LÉČBA	PREVENCE
Nemoci zubů Kůň může mít sníženou výkonnost a špatně snášet tlak udidla. Někdy mu při krmení z dutiny ústní vypadávají sousta nebo krmivo zcela odmítá.	*Absces vyvolá bolest zubu. Ostré hrany, které vytvářejí na vnější straně horních stoliček a vnitřní straně dolních stoliček mohou zraňovat dásně a jazyk.	Všechny ostré hrany na okrajích zubů se musí odstranit rašplí. Někdy je zapotřebí vytrhnout celý zub.	Pravidelná kontrola chrupu alespoň jednou ročně.
Problémy spojené s uzděním Kůň není ochoten zatáčet na jednu stranu nebo při tahu za jednu otěž hází hlavou. Na dásních bezprostředně před stoličkami mohou být vřídky nebo poranění.	Někteří koně mají velice citlivou hubu, ale většinou je tento problém způsoben špatným uzděním.	Sesednout z koně a zkontrolovat uzdění. Je-li to možné používat méně ostré

Na kopytech

Sun, 06 Jul 2008 23:09:39 +0200

Asi 90% všech případů kulhání koní má příčinu v kopytě. Na většině z nich se alespoň částečně podílí zanedbaná péče o kopyta koně. Většinou bývá postiženo více kopyt najednou. Při pohmoždění kopytní škáry na jedné končetině je pravděpodobné, že podobně bude postiženo i nějaké další kopyto. Není neobvyklé, když kůň po vyléčení jednoho kopyta začne kulhat na jiné. Je proto lépe včas prohlédnout všechny končetiny a seznámit se s rozsahem poškození, než později léčit několik problému najednou.

PŘÍZNAKY	PŘÍČINA	LÉČBA	PREVENCE
Otlak chodidla Rohovina v okolí *bílé čáry může být abnormálně zbarvena. Kůň citlivě reaguje na tlak na chodidlo a kulhání je horší na tvrdém povrchu.	Častý pohyb po tvrdém terénu nebo po silnicích.	Vyřazení koně z práce do odeznění příznaku zánětu. Je dobré chránit chodidlo podložkou pod podkovu.	U koní s tenkou vrstvou rohoviny na chodidle nebo s plochým kopytem používejte vložky mezi kopyto a podkovu.
Zánět kopytní škáry (podzoubek, suché kuří oko), obvykle na přední končetině Střídavé kulhání, které se obvykle zhorší po zátěži, zejména na tvrdém nebo nerovném povrchu. Po seříznutí kopyta se objeví abnormálně zbarvená rohovina. Toto zbarvení bývá často růžové, způsobené přítomností krve.	Špatně sedící podkovy nebo nedostatečná obměna podkování.	Kovář seřízne abnormálně zbarvenou rohovinu a zhotoví speciální podkovu. Ta chrání před nárazy tu část chodidla, z níž byla odstraněna postižená rohovina.	Dbejte na pravidelnou podkovářskou úpravu svého koně zkušeným podkovářem.
Zchvácení kopyt (laminitida) - zánět lístků stěnové škáry kopyta, obvykle na více končetinách najednou Kůň se snaží nezatěžovat přední části kopyta a většinou přenáší svou hmotnost na zadní části. V těžkých případech není vůbec schopen pohybu. Kopytní stěna je teplá.	Překrmení nebo intoxikace má za následek uvolnění určitých chemických látek do krevního oběhu. Ty způsobí stažení drobných cév vyživujících citlivé lístky stěnové kopytní škáry. V některých případech lístky odumřou, čím je umožněna rotace kopytní kosti a někdy i proděravění rohového kopyta.	Poraďte se se svým veterinářem a odstraňte příčinu. Poskytněte koni klid, jen v mírných případech jej můžete provádět na ruce. Mírná sedativa sníží krevní tlak, a spolu s analgetiky tak ztlumí bolest. Kopyto by se mělo podkovářsky upravit, v některých případech je nutné ortopedické podkování.	Dbejte na správnou výživu koně a věnujte kopytům patřičnou péči. To platí zejména u ponyů, kteří jsou na vznik laminitidy obzvlášť náchylní.
Uvolněná kopytní stěna - infekce stěnové škáry Kopyto je citlivé na poklep. Pod rohovou kopytní stěnou se podél *bílé čáry šíří černý hnis, který je spíše suchý a drobivý než tekutý.	Kombinace několika faktorů: nekvalitní rohoviny a příliš dlouhé přední stěny kopyta, která vede k uvolňování rohoviny v místě *bílé čáry a usnadňuje vstup infekce.	Všechna infikovaná rohovina musí být odstraněna.	Pravidelným a důsledným čištěním kopyt odstraníme zbytky bláta a hnoje, které můžou vést k vzniku infekce.
Podotrochlóza - onemocnění postihující střelkovou kost, na ni ležící šlachu hlubokého ohýbače prstu a přilehlé struktury kopytních patek. V počátečním stadiu onemocnění střídavé kulhání. Někdy kůň v klusu klopýtá. Podotrochlóza se zpravidla objevuje na obou předních končetinách. Pro potvrzení diagnózy je nezbytný rentgenový snímek.	Pravděpodobně opotřebení struktur v okolí střelkové kosti, někdy způsobeno nesprávným okováním. Stav někdy zhoršují cirkulační poruchy.	Nezbytné je ortopedické podkování. Cirkulaci lze podpořit léky, které rozšiřují cévy. V některých případech je nezbytný chirurgický zákrok.	Dobré podkování zamezí předčasnému opotřebení končetin koně.
Zánět střelkového váčku Onemocnění podobné podotrochlóze.	Jedná se spíše o vývojový stupeň podotrochlózy než o samostatné onemocnění.	Viz podotrochlóza.	Viz podotrochlóza.
*Absces kopyta Výrazné kulhání - někdy kůň dokonce není schopen na nemocnou končetinu došlápnout.	Bodné poranění chodidla, které umožňuje průnik infekce do hlubších vrstev kopyta. Hnis, který se tvoří, nemůže odtékat a tlačí na chodidlovou škáru, což se projevuje bolestí.	Veterinář musí odstranit postiženou rohovinu tak, aby umožnil dostatečný odtok hnisu. Někdy je nezbytné podat antibiotika a na kopyto se obvykle přiloží teplý obklad, aby se urychlilo hojení.	Pravidelná kontrola kopyt.
Rozštěp kopyta Malá, většinou vertikálně směřující prasklina rohové stěny, která se postupně zvětšuje, není-li včas ošetřena. Pokud zasáhne až na korunku, zabraňuje tvorbě normální neporušené rohoviny. Při proniknutí rozštěpu k hlouběji uloženým citlivým vrstvám kopytní stěny může kůň kulhat.	Špatná kvalita rohoviny, která nebyla dostatečně chráněna podkovou před tlakem a otřesy. Také velmi suché prostředí činí rohovinu náchylnou ke vzniku rozštěpů.	Co nejrychleji je nutno zabránit dalšímu šíření praskliny. Toho docílíme vytvořením buď příčného zářezu nad rozštěpem, který je aspoň tak hluboký jako rozštěp, nebo dvou podélných zářezů z jeho každé strany. V závažných případech je nutné odstranit část rohoviny a zpevnit rohovou stěnu syntetickou akrylovou hmotou.	Pro zlepšení kvality rohoviny přidávat koni do krmiva biotin a methionin.
Hniloba rohového střelu Rohovina střelu je černá, zapáchá a je pokryta vlhkou mazlavou hmotou. Kůň kulhá jen v těžkých případech.	Vzniká u koní, kteří jsou ustájeni na znečištěné vlhké podestýlce nebo se dlouhodobě pohybují v bahnitém terénu.	Musí se odstranit všechna postižená rohovina, což umožní přístup antibiotických sprejů nebo roztoku formalínu k zbývající části střelu.	Řádně obměňovat podestýlku, aby kůň nestál ve vlhku, pravidelně čistit kopyta.

*Absces (hlíza)

Opouzdřený hnisavý zánět tkáně.

*Antibiotika

chemické látky, které jsou vyprodukovány mikroorganismy; jsou schopny zastavit růst jiných organismů.

*Bílá čára (linea alba)

0,5 cm široký pruh kopírující tvar kopyta mezi rohovým chodidlem a chodidlovým okrajem. Bílá čára je nepigmentovaná rohovina.

Hniloba střelu

Jedná se o postižení rohoviny kopytního střelu, na kterém se podílí
- nevhodné vnější podmínky (macerace v moči či výkalech, nedostatečná péče o kopyta),
- "vnitřní" podmínky (nekvalitní rohovina, těsné kopyto) a
- baktérie.

Kromě střelu (především střední střelová rýha) může být postižené i chodidlo a rohová stěna, především tehdy, když jsou chráněné různými podložkami nebo vložkami do podkov. Všechny uvedené faktory nejdříve naruší přirozenou odolnost rohoviny střelu a pak pronikají z povrchu do hloubky rohoviny.
Jak poznat hnilobu
Postiženou rohovinu lze poznat podle šedočerného mazlavého povlaku, který charakteristicky páchne. Pokud je hniloba tak hluboká, že dosáhne až na škáru, je bolestivá a může při pohybu (především po měkkém povrchu) vyvolat kulhání.

Co proti ní dělat
Hnilobu lze léčit zlepšením stájové hygieny, dostatečným pohybem koně (který podporuje rozšiřování i prokrvování střelu a celého chodidla). Je třeba důkladně vyčistit postižené rýhy, popřípadě postiženou rohovinu snést kopytním nožem. Poté se aplikuje například jodoforméter, modrá skalice nebo jiné dezinfekční prostředky a rýha se vyplní gázou. To vše se provádí, dokud není rohovina dostatečně suchá. Je třeba dát pozor i na nadměrné vysušení rohoviny, protože příliš suchá rohovina je opět velmi náchylná na infekční původce i chemikálie z prostředí.

Na končetinách

Sun, 06 Jul 2008 23:08:31 +0200

Kosti i šlachy končetin koně jsou při pohybu vystaveny mimořádné zátěži. Například v určitých fázích cvalového skoku spočívá veškerá hmotnost na jediné končetině. Proto by nás neměl překvapit poměrně častý výskyt nemocí končetin u koní. Poranění končetin se pomalu hojí. Protože u koně není možné přenést svou hmotnost na delší dobu na jednu končetinu, nemůže si postižená končetina nikdy zcela odpočinout.

PŘÍZNAKY	PŘÍČINA	LÉČBA	PREVENCE
Natažení šlachy, obvykle povrchového ohýbače na zadní straně metakarpu Šlacha je zesílená a šlachová pochva, která ji obklopuje je naplněná a na dotyk teplejší. Proces je někdy tak bolestivý, že kůň postiženou končetinu vůbec nezatěžuje. Problém se slangově označuje "prasklá šlacha".	Rychlý cval, v některých případech i bandáž přiložená na končetinu příliš těsně.	Bezprostředně po úrazu přiložit na šlachu studený obklad. Na postiženou i zdravou končetinu přiložit podpůrný obvaz a poskytnout koni klid. Po ústupu otoku (tj. 10-14 dní) koně 2x denně provádět po dobu 10 - 15 min. Při těžkém postižení šlachy to může trvat i 6-12 měsíců, než bude kůň opět moct pracovat pod sedlem. V akutním stadiu by měly být koni podávány protizánětlivé léky, hojení může také urychlit léčba laserem* nebo ultrazvukem.	Je-li kůň unaven nebo se nezdá být v kondici, je třeba zatěžovat jej opatrně. Nikdy nesmíme zanedbat žádné podezřelé zduření šlachy. K tomuto poranění jsou náchylní zejména koně s dlouhou přední stranou kopyta a nízkou patkou.
Oblouk - trvalé zesílení šlachy Tuhé zesílení šlachy ohýbače na zadní straně metakarpu. Kůň nekulhá.	Konečné stadium některých případů natažení šlachy.	V tomto stadiu již žádná léčba nepomůže. Je však třeba mít na paměti, že takto chronicky změněná šlacha je vždy slabší než zdravá, proto musí být kůň opatrně zatěžován.	Viz natažení šlachy.
Poranění karpu Otevřené poranění na přední straně karpálního kloubu.	Klopýtnutí a pád koně na nerovném terénu.	Vyčistit a vypláchnout ránu. Došlo-li ke ztrátě části kůže, bude hojení probíhat pomalu a může se vytvořit jizva.	Po tvrdém nerovném terénu a po silnicích jezdit opatrně. Používat chrániče.
Zaskočení do spěnky - poranění, které si kůň způsobil sám Příčné zhmoždění nebo otevřené poranění na patce nebo na zadní straně spěnky přední končetiny. ve velmi závažných případech může být přetrhnuta šlacha.	Některé zadní kopyto poraní při pohybu koně přední končetinu. Příčinou může být chybný chod, nekorektní postoj, nebo špatné podkování koně.	Malá poranění se mají vyčistit a vypláchnout. Větší rány lze sešít, jsou-li čerstvé. Po dobu hojení rány se kůň nemá zatěžovat. Infekce zpomaluje hojení ran, proto se snažíme jí zabránit.	Odhalit a odstranit příčinu, je-li to možné. Při práci lze použít chrániče.
Zaskočení do šlachy - poranění, které si kůň způsobil sám Podobné jako zaskočení do spěnky, ale lokalizované výše na končetině a postihující šlachu.	Viz výše	Viz výše	Viz výše, při práci lze použít chrániče šlach.
Zášlap korunky Poranění v oblasti korunky, které si kůň způsobí nejčastěji sám.	Kůň si buď přišlápne korunku kopytem protilehlé končetiny, nebo jej poraní jiný kůň.	Viz výše	Při transportech použít chrániče.
Poranění spěnky a korunky strouháním Rána na vnitřní straně spěnkového kloubu nebo korunky.	Poranění kopytem protilehlé končetiny.	Viz výše	Použít chrániče.
Poranění karpu nebo hlezna strouháním Poranění na vnitřní straně karpu nebo hlezna.	Poranění kopytem protilehlé končetiny.	Vyhledat pomoc veterináře. Další jízda na koni nemusí být právě bezpečná.	Vyhledat pomoc veterináře.
Návní kost - exostóza na metakarpální kosti Kůň může kulhat bez zjevné příčiny, ale obvykle má tvrdé zduření na boční straně metakarpu. To někdy bývá, zejména v počátečním stadiu bolestivé.	Opakované působení otřesů na kost během zátěže. Nová kostní tkáň se vytváří jako zesílení zatěžované kosti.	Chladivý obklad a protizánětlivé prostředky pomohou zmírnit zánět. Většina exostóz se časem a po krátkodobém vyřazení koně z provozu zklidní a nezpůsobuje trvalé problémy, i když zduření již zůstane koni trvale.	Žádná.
Zlomenina kosti Výrazná bolestivost. Kůň obvykle není schopen zatěžovat postiženou končetinu.	Síly působící na kost ve cvalu mohou být tak velké, že někdy způsobí zlomeninu bez další zjevné příčiny.	S použitím moderních léčebných postupů lze napravit zlomeniny hlezna, karpu a níže uložených kostí. Postihne-li fraktura větší kost nad uvedenými klouby nebo došli-li v důsledku zlomeniny k porušení kožní integrity, musí být kůň zpravidla utracen.	Žádná.
Šinbajny (zánět okostice na metakarpanu) - problém postihující převážně mladé koně Kůň kulhá a přední strana jedné nebo obou metakarpálních kostí je citlivá na tlak. Kost může být teplejší a oteklá.	Nepřiměřená zátěž, která klade příliš vysoké nároky na nezralou kostní tkáň.	Chladivý obklad a protizánětlivé léky v kombinaci s pracovním klidem.	Přiměřená pracovní zátěž mladých koní.

*Léčba laserem

Pro léčbu poranění někdy veterináři používají laser. Tato léčba využívá světelnou energii k podpoře přirozených protizánětlivých mechanizmů koně.

Zácpa,tetanus,EIPH

Sun, 06 Jul 2008 23:07:53 +0200

Zácpa
Zácpa = obstipace = nahromadění a zahuštění střevního obsahu, které se tak stává neprůchodné pro hustější masu zažitiny. Jedná se o jednu z nejčastějších příčin kolik u koní.

Podle příčiny vzniku rozeznáváme:
1. Zácpa primární (samostatná) jako následek dlouhodobějšího podávání krmiv bohatých na hrubou vlákninu (vojtěškové seno, požírání podestýlky apod.), požírání písku a hlíny, kůry stromů, okusování ohrad apod.
Vznik zácpy podporuje také nedostatečné rozžvýkání a proslinění potravy (hltavé žraní, příliš krátká řezanka nebo nasekaná tráva), nedostatečný pohyb koní, nedostatek vody, mikrobiální nerovnováha, pomalá peristaltika (staří koně).
2. Zácpa sekundární vzniká před nějakou překážkou střevní průchodnosti (zauzlení, nádory, kýly apod.) nebo před ochrnutým střevním úsekem.

Zácpa slepého střeva
Příčinou zácpy slepého střeva je obvykle křeč svěrače při ústí slepého střeva.
Následkem toho dochází ke hromadění obsahu v hlavě slepého střeva. Peristaltika slepého střeva se nezastavuje, zúženým otvorem z něho může unikat plyn a tekutější obsah, kůň pak může mít průjem. Tento stav často přechází do chronicity - zácpa se zhoršuje, střevní stěna se zesiluje. Méně často se ucpává celé slepé střevo.

Příznaky zácpy slepého střeva
Koně jsou několik dní apatičtější,
pijí i přijímají krmivo, ale málo,
často leží,
mívají obvykle jen mírné kolikové bolesti
a peristaltické zvuky nad slepým střevem jsou utlumené nebo chybí.
Tento stav může přetrvat dlouho, až 14 dní, pak dochází k nekróze střevní stěny a stav koně se výrazně zhorší.
Zácpy slepého střeva mají tendenci se opakovat.

Veterinář diagnostikuje zácpu slepého střeva na základě rektálního vyšetření.

Léčbu je třeba zahájit co nejdříve, pozdní nebo příliš drastická léčba může mít za následek nekrózu střevní stěny. Obvykle se koni podávají infuze, jejichž účelem je změkčit střevní obsah. Veterinář koni podá také léky na uvolnění střevních křečí a nálev, skládající se z vody, parafínového oleje a projímadel. V případě, že zácpa této konzervativní terapii odolává, se provede operace.

Zácpa tenkého střeva
Jedná se o velmi závažnou zácpu. Postižen je většinou kyčelník, příčinou bývá křeč jeho svěrače. Ve střevě se hromadí střevní obsah a vyvolává křeče, následkem toho se zácpa zhoršuje a bludný kruh se uzavírá. Výsledkem jsou těžké poruchy prokrvení střevní stěny a nakonec až její nekróza.

Příčinou bývá krmivo bohaté na dřevnaté složky, jejichž průchod tenkým střevem vyvolá zesílení střevní stěny, toto místo je potom predispozicí ke vzniku zácpy.

Příznaky zácpy tenkého střeva
Ke kolice může dojít už během příjmu krmiva, pokud je postižen dvanáctník, častěji se však kolika dostaví až za několik hodin po nakrmení. Koliky jsou většinou středně těžké až těžké (viz kapitola o kolice), kůň se potí, má bolesti, peristaltika je zpočátku zrychlená, později zpomalená až zastavená. Většinou se následkem zácpy tenkého střeva rozvíjí rozšíření žaludku. Velmi rychle se u koně objevuje dehydratace, poruchy krevního oběhu a následkem odumírání střevní stěny i "otrava střevním obsahem". Kůň má velmi slabý a rychlý puls, jeho sliznice jsou špinavě červené, těžce dýchá a může mít zvýšenou teplotu. Celkový stav koně se velmi rychle zhoršuje a bez včasného zákroku často dochází k úhynu.

Veterinář určí diagnózu podle průběhu koliky, na základě rektálního vyšetření, sondáže žaludku a reakce koně na léky.

Léčba spočívá na začátku koliky v podávání preparátů k uvolnění střevních křečí, později se doporučuje rovnou přistoupit k operaci koně, dokud je jeho celkový stav ucházející a je naděje, že kůň zvládne narkózu.

Zácpa tlustého střeva
Zácpa velkého kolonu
Příčiny zácpy velkého kolonu jsou vyjmenované výš (viz Zácpa).
Díky anatomickému tvaru a uložení jsou častými místy zácpy pánevní ohbí, žaludkovité rozšíření nebo levá dolní sloha.
Kolikové projevy jsou v tomto případě obvykle mírnější (viz kapitola o kolice). Celkový zdravotní nebývá příliš narušený, peristaltika střev je v místě zácpy zpomalená nebo zastavená.
I zde je velmi důležité rektální vyšetření, díky kterému veterinář zjistí lokalizaci zácpy i její charakter a rozsah.
Zácpa velkého kolonu je poměrně dobře řešitelná nálevy, projímadly, infuzemi, pouze v těžkých případech, které odolávají konzervativní léčbě, je třeba přistoupit k operaci.

Zácpa malého kolonu
Příčinou této zácpy jsou nejčastěji krmiva s vysokým obsahem hrubých vláknitých částí (vojtěškové seno, řepková sláma), ale i hltavý příjem čerstvé vojtěšky a podobné píce. I tato zácpa se projevuje slabší kolikou.
Veterinář ji rozezná na základě rektálního vyšetření.
Léčba spočívá v podávání nálevů a hlavně tlakových klyzmat, manuálním rozmělnění zátky.

Zadržení střevní smolky
Tento problém novorozených hříbat je vyvolán zahuštěním střevního obsahu, který způsobí obstipaci střeva před vstupem do pánve. Novorozené hříbě má koliku, snaží se kálet, ale bez úspěchu. Kolikové bolesti se stupňují poté, co se ve střevech nahromadí plyn.

Na veterináři je, aby zadržení střevní smolky odlišil od jiných problémů s podobnými příznaky, např.:
nevyvinutí konečníku,
prasknutí močového měchýře,
změna polohy střev.

Tuto zácpu veterinář obvykle vyřeší rektálními nálevy s teplou vodou a parafínovým olejem. V těžších případech lze zvolit projímadla a nakonec i operaci.

Tetanus

Jedná se o onemocnění způsobené anaerobní baktérií Clostridium tetani. Tato bakterie se běžně vyskytuje ve střevech býložravců, zejména koní, trusem se dostává do půdy, kde sporuluje a ve formě spory zde přežívá několik let. Vstupní branou Clostridií je poranění (zejm. hluboké bodné rány, ale i zášlapy, zakování, přehlednuté drobné oděrky) , infekce pupečního pahýlu u hříbat, operační rány (zejm. kastrační rány), ale i poranění trávícího traktu parazity, poranění tlamy způsobené ostrými hranami zubů. Bez přístupu vzduchu dojde k namnožení bakterií a uvolnění neurotoxinu tetanospazminu, ten se podél nervových zakončení dostává do centrální nervové soustavy, kde brání snižování vzruchů motorických nervů. Výsledkem je přehnaná reakce svalů (křeče) na běžné podněty jako je světlo, zvuk, dotyk. Klinické příznaky onemocnění se objevují za 1-3 týdny po infekci Clostridiemi, v závislosti na množství vyprodukovaného toxinu a vzdálenosti místa infekce od centrálního nervového systému. Při perakutním průběhu se mohou příznaky objevit po 24 hod.

Jaké jsou klinické příznaky tetanu?
Prvními příznaky je mírná ztuhlost pohybu, neochota při obracení a otáčení. Posléze se začínají objevovat křeče svalů začínající na hlavě a šířící se na celé tělo zvířete. Ztuhlé žvýkací svaly neumožňují příjem a zpracování potravy, kůň není schopen žrát, polykat sliny.Uši jsou nepohyblivé, nasměrované dopředu.Při zdvihnutí hlavy dochází k výhřezu třetího víčka. Kůň stojí na široce rozkročených, natažených končetinách, ocas je ztuhlý a zdvižený nahoru. Omezením funkce mezižeberních svalů kůň namáhavě dýchá ( dyspnoe), nozdry jsou široce roztažené. Ve finálním stádiu kůň uléhá a hyne na udušení- ochrnutí mezižeberních svalů a přímé poškození dýchacího centra tetanospazminem.

Léčba
Máte-li podezření na tetanus, ihned volejte veterinárního lékaře. Jen včasné ošetření může zachránit život vašeho kamaráda. Koni je podáno hyperimunní sérum, vysoké dávky antibiotik a sedativa uvolňující tonus svalů. Rány, které jsou vstupem infekce je potřeba důkladně vyčistit, odumřelou tkáň a cizí tělesa z rány odstranit. Zvíře je drženo v tmavém, tichém boxe, výživa je zabezpečena infúzemi a nosojícnovou sondou. Při ulehnutí je pacient držen v závěsu, 50-80% případů tetanu končí úhynem pacienta.

Prevence
Nejlepší ochranou zvířete je vakcinace. Tak jako každá jiná vakcína, se i vakcína proti tetanu, musí po první aplikaci po 4 týdnech zopakovat. Jedna injekce nestačí. Bez přeočkování vakcína vaše zvíře neochrání. Další vakcinační schéma je potřeba dodržovat dle výrobce vakcíny a pokynů veterinárního lékaře. Imunita proti tetanu dle druhu vakcíny trvá 1-4 roky. Ověřte si, zda vaše zvíře bylo vakcinované správně. Není výjimkou, že zakoupíte zvíře dle původního majitele očkované a proti tetanu chráněné, ale kůň byl vakcinován jen jednou před dvěma lety a vakcína nikdy nebyla přeočkovaná. Toto zvíře proti tetanu rozhodně chráněné není. Nedejte ani na slova původního majitele, kůň přeočkován byl, ale neměl jsem průkaz. To pravda být může, ale nemusí a chcete riskovat? Stojí vám 200Kč za tisíce korun vydaných za léčbu s nejistým výsledkem?

Hříbata jsou do 3 měsíců věku chráněna mateřskými protilátkami, jejichž hladina postupně klesá. Ve třech měsících je hříbě schopné na vakcinaci reagovat vlastní tvorbou protilátek. Hříbata vakcinovaných matek se běžně očkují kolem 4 měsíce stáří (hladina mateřských protilátek postupně klesá), hříbata jejichž matka není očkovaná, vakcinujeme již ve 3 měsících. To sice není proti tetanu chráněné, ale na vakcinaci není schopno reagovat dříve.

Každé zranění zvířete je potřeba ošetřit, ránu vyčistit, chlupy kolem oholit nebo ostříhat, odumřelou tkáň odstranit. Nenechávejte na ráně strupy a hnis, rána by měla být každý den vyčištěna. V případě závažnějších poranění, bodných ran nebo ran vzniklých kousnutím veterinář preventivně aplikuje protitetanové sérum a antibiotika.

Otlaky, ataxie, ochroma hříbat

Sun, 06 Jul 2008 23:06:17 +0200

Otlaky

Věčný problém. V dnešní době, kdy je skutečně nepřeberné množství různých typů sedel a postrojů na koně, by se mohlo zdát, že přece nemůžeme koně otlačit, ale…

Zná, a nebo pozná to takřka každý z nás. Nemusí to být jen problém špatně padnoucího sedla nebo chomoutu, i když je to stále nejčastější problém. Otlak může způsobit i špatná volba podbřišníku, někdy je moc široký, někdy zas úzký. Další problém může způsobit i nevhodná podložka pod sedlo či chomout, nestejně dlouhé postraňky, špatný poprsní postroj a další a další. Toto jsou většinou dlouhodobější záležitosti a také léčení a náprava vyžaduje hodně času s vysokými náklady. My se dnes zaměříme na otlaky momentální, které se prostě někdy stanou a stačí k tomu málo. Zkřivená nebo pokrčená podložka pod sedlem, pokrčený nebo překroucený podbřišník, nebo třeba jen chomáč hřívy pod sedlem nebo chomoutem. Tedy o otlaky, které způsobíme zdravému koni po jedné uspěchané, nevydařené vyjížďce.

Kdy ho poznáme?

Nejdůležitější je po odstrojení koně řádně vysušit a vyčistit. Pokud koník v některém místě uhýbá před víchem nebo kartáčem, je nutné prohlédnout a prohmatat toto místo důkladně. Otlak je otok s vysokou citlivostí velikosti třeba jen oříšku, ale třeba taky v celé délce podbřišníku.

Co s tím?

Otlak je vlastně zánětlivý proces, takže je potřeba postižené místo chladit. Dále alespoň 2x denně masírujeme a vtíráme kostivalový nebo kaštanový gel. Pokud je koník v zimní srsti, je dobré ji v postiženém místě vystříhat nebo opatrně vyholit, aby se gel dostal dobře do kůže a neulpíval zbytečně na husté srsti. Výborně pomáhá i aloe vera. Přikládáme podélně rozříznuté, trnů zbavené listy, nebo vtíráme vymačkanou šťávu z listů opět alespoň 2x denně až do vyhojení. Na postižené místo nesmíme po dobu léčení pokládat sedlo nebo postroj.

Jak dlouho léčení potrvá?

To záleží na tom, jak je otlak velký, je-li na měkké tkáni nebo na kosti a jak dlouho musel koník špatné postrojení nést. Někdy je za 3-4 dny po problému, jindy léčíme dva týdny. Je ale potřeba vytrvat a nesedlat koně dřív, než se otlaky skutečně vyhojí. Nestačí jen, že boule zmizí, postižené místo musí ztratit i citlivost. To znamená, že koník na dotek a stlačení nereaguje ani otřásáním kůže, ani jakýmkoliv způsobem naznačujícím i malou bolest. Jakmile podráždíme nevyhojené místo postrojem, objeví se otok znovu a většinou ve větší míře.

Je nutné volat veterináře?

Pokud jde jen o lehce oteklé ohraničené místo a po aplikaci gelu otok mizí, není potřeba hned volat doktora. Pokud se otok neztrácí nebo je na kosti, popřípadě se ztvaruje do špičky a je podobný abscesu, veterináře raději zavolejte, zkrátíte koníkovi trápení a vy se vrátíte rychleji do sedla.

Co dál?

Jakmile se podaří otlak úplně vyléčit, podotýkám úplně, může se koník vrátit do práce. Určete ale nejdříve příčinu vzniku otlaku a odstraňte ji. Nezapomeňte pořádně vymýt srst od všech zbytků gelů popř. mastí od veterináře, i tyto zbytky mohou napomoci k návratu otlaků.

Často vídám koníky s pochybnými vystříhanými podložkami, které nic neřeší. Otlačený kůň je zkrátka na několik dní vyřazen, proto nenahrazujte sedlo jiným. I dobře padnoucí sedlo může tlačit na oteklé místo a problém se prohlubuje. Pokud je váš kůň přecitlivělý a otlačí ho i dobře padnoucí sedlo třeba po celodenní vyjížďce, protože není na tak dlouhou práci zvyklý, existují i nové alternativy, jako jsou ortopedické nebo známější gelové podložky, které ještě lépe rozloží váhu sedla a jezdce.

Vždy se dá najít správné řešení.

Ataxie u koní

Ataxie je porucha koordinace. Projevuje se širokým postojem a nekoordinovanými pohyby hlavy, těla nebo končetin. Kůň dělá např. příliš dlouhé kroky a více či méně se potácí. Ataxie může mít mnoho různých příčin, jednou z nich je např. porucha mozečku (část mozku, kde je centrum pro rovnováhu) nebo vnitřního ucha. Dále může být příčinou porucha funkce kdekoliv na míše nebo v mozku.

Nejznámější je zřejmě ataxie hříbat, která má původ v porušení míchy. K té se později vrátíme. Nejprve si rozebereme jiné příčiny, které bychom neměli přehlížet.

Začněme u cévních příhod. Při úrazech hlavy může dojít ke krvácení do nervové tkáně, které vyvolává menší či větší problémy. I u koní občas dochází k "mrtvici", tzn., že dojde k ucpání některé z cév dodávající krev do mozku a tím vznikne nedostatek živin a kyslíku v místě cévou zásobovaném. Projevy se potom odvíjejí od toho, které místo mozku je postiženo.

Co se týče infekcí, mohou ataxii způsobit různé virové, bakteriální i parazitární onemocnění. I z tohoto důvodu je nutné koně pravidelně odčervovat nebo ještě lépe, jste-li pečlivý chovatel, pravidelně nechat vyšetřit trus na přítomnost parazitů. S dovozem koní se občas v Evropě objevují i onemocnění dříve u nás neznámá, která pocházejí z Ameriky a jiných částí světa.

O úrazech se asi není ani potřeba se zmiňovat. Záleží na vážnosti úrazu a na tom, která část těla je postižena. Někdy se kůň zcela uzdraví, někdy mu zůstane postižení na celý život - např. právě ataxie, někdy mu není pomoci sebelepší lékařskou péčí a je nutné ho utratit.

Vrozené abnormality stavby nebo funkce především obratlů jsou sice vzácné, ale nelze na ně zapomínat. O různých otravách ani nemluvě a nádorová onemocnění nevyjímaje.

Nyní k tzv. Wobblerovu syndromu. Je to onemocnění krční míchy postihující koně různých plemen a věkových kategorií. Jeho zvýšený výskyt je zaznamenán u plnokrevných koní ve věku mezi několika měsíci a 4 lety. "Wobbler", česky kývání zádi, je typickým příznakem tohoto onemocnění. Pro toto onemocnění je také typické zhoršování ataxie. Postiženi jsou většinou koně většího vzrůstu nebo ti, kteří prodělali rychlý vývoj. Za příčiny jsou považovány genetické faktory, překrmování bílkovinami a energií. Pro potvrzení tohoto onemocnění je nutné udělat rentgenové snímky krční páteře.

Pro majitele koně nebo někoho, kdo chce koně teprve koupit, však není příčina ataxie důležitá tolik, jako samotný fakt, že kůň touto poruchou trpí. Kůň s ataxií je totiž naprosto nevhodný pod sedlo. Hrozí nebezpečí, že kůň s jezdcem na vyjížďce upadne a jezdce nebo i sebe poraní. Jede-li jezdec na vyjížďku sám, je to velký hazard. Nebezpečí ale samozřejmě hrozí i na jízdárně. Nekoordinované pohyby jsou však nežádoucí i při jiném využití koně. Nakonec tedy nezbývá, než se smířit s tím, že takový kůň je vhodný pouze do výběhu jako ozdoba okolní krajiny nebo na procházky na vodítku. Svou roli však příčina ataxie hraje v možnosti budoucího využití koně. Je-li onemocnění původu infekčního nebo po úrazu, stav koně se může v určitých případech zlepšit. Jedná-li se však o zmiňovaný Wobblerův syndrom nebo jiné onemocnění, kdy jde o poškození míchy tlakem, je prognóza velmi nepříznivá.

Kupujete-li koně a máte podezření, že koordinace pohybu není zcela normální, projevy ataxie se dají některými zkouškami zvýraznit. Patří k nim přizvednutí hlavy koně při chůzi ze svahu nebo na šikmé ploše či prudké zastavení koně v klusu. Můžeme zkusit stojícího koně vychýlit do strany za ocas, zvednout mu jednu přední končetinu a donutit ho poskočit na té druhé, atd.

Ataxie je velmi závažná diagnóza. Proto doporučuji majitelům takových koní, aby se poradili s veterinářem zabývajícím se koňmi o možné příčině, z toho vyplývající léčbě a budoucím využití koně.

Ochroma hříbat

Ochromou se nazývá infekční zánět kloubů (arthritis), v pokročilejší formě i zánět kostí (osteomyelitis) u hříbat. Většinou se vyskytuje do stáří asi 2 měsíců. Bývá postiženo více kloubů.
Infekce se do kloubů dostává krví, primárním místem průniku infekce bývá většinou pupek. Vzniká tedy septikemie, tak se označuje přítomnost bakterií a jejich toxických produktů v krvi. Ne každá septikémie však musí vyústit v arthritis a osteomyelitis. Je nutno si zde uvědomit důležitý vztah nemocného koně, prostředí a patogenů, kteří onemocnění způsobují.
Každé hříbě je jinak odolné. Obranyschopnost hříběte je ovlivněna jeho genetickou výbavou, stavem matky během březosti, průběhem porodu a hlavně je závislá na příjmu mleziva (jeho množství a kvalitě) v prvních hodinách a dnech po porodu. K tomu se vrátíme později.
Co se týče prostředí, v každé stáji je jiné spektrum bakterií, primárně patogenních i takových, které jsou neškodné, ale je-li jim dána možnost, mohou se také uplatnit jako patogeny.
Infekcí může být postižen jakýkoliv kloub, nejčasteji to však bývají velké klouby končetin. S infekcí v kloubu se mění vlastnosti nitrokloubní tekutiny. Klesá pH, zvyšuje se počet bílých krvinek a aktivují se proteolytické enzymy, čímž se snižuje její kvalita a dochází k poškození kloubní chrupavky. Pokud se kloub v této fázi neléčí, výsledkem často bývá degenerativní onemocnění neboli arthróza. Kloub je pak nevratně poškozen.
Dle závažnosti se rozlišuje několik stupňů:
S typ, kdy je poškozeno více méně pouze kloubní pouzdro,
E typ, kdy je zasažena chrupavka a koncová část kosti nazývaná epifýza a
P typ, kdy se infekce dostává ještě dál do kosti.
S typ se vyskytuje většinou u několikadenních hříbat, kdežto P typ se zpravidla zjišťuje u starších, až 3 měsíčních hříbat.
Předcházející septikémie si chovatel nemusí všimnout. Septikémie může mít bouřlivé klinické přiznaky jako jsou slabost, nechutenství, horečka, apatie, ale také se nemusí klinicky projevit a tudíž může zůstat nepovšimnutá. Není-li hříbě dostatečně silné, aby překonalo infekci nebo je-li infekce tak silná, že na ní hříbě zkrátka nestačí, infikují se klouby a vzniká ochroma různého stupně. Ta se projevuje kulháním, jeden nebo více kloubů jsou oteklé, teplé a bolestivé. Všimne-li si majitel pouze kulhání, přičítá jej často na vrub nějakému poranění a odkládá se tak počátek razantní celkové léčby hříběte. Čím dříve se však ochroma začne léčit, tím lepšího lze dosáhnout výsledku. Má-li tedy hříbě problémy s jedním kloubem, také ostatní klouby bychom měli řádně vyšetřit. Rentgenologické vyšetření nám umožní odhadnout stupeň poškození a prognózu*.
Léčba spočívá především v celkovém podávání antibiotik. Další postup závisí na konkrétní situaci. Je-li hříbě ve špatném stavu, podává se nitrožilní infuze, vyžaduje-li to stav kloubů, pořádně se proplachují sterilními roztoky a je-li postižení ještě vážnější, může vyžadovat chirurgické ošetření kloubů. Přínosné je podávání nesteroidních antiflogistik (NSAID), které přinášejí úlevu od bolesti a tlumí zánět. Také podávání přípravků na podporu regenerace chrupavky pro zmírnění arthrotických změn lze doporučit.
I u ochromy platí pravidlo, že nemocem je lepši předcházet, než je léčit. Po narození je hříbě zcela bez protilátek (imunoglobulinu - Ig) proti okolním patogenům, ochrana závisí na přijetí hotových protilátek v mlezivu od matky. Proto se doporučuje klisnu již 2 měsíce před předpokládaným porodem umístit do stáje, ve které bude rodit, aby stihla vytvořit dostatek protilátek proti bakteriím, které žijí v daném prostředí. To, že stáj je třeba udržovat v čistotě, tu snad nemusíme zmiňovat. V prvních 24 hodinách po porodu musí hříbě přijmout dostatek kvalitního mleziva (minimálně 2 litry). Po 24 hodinách se rychle snižuje propustnost tenkého střeva hříběte pro přijímané protilátky. Také obsah oněch žádoucích protilátek v mlezivu během prvních dnů po porodu rychle klesá. Někdy se stane, že klisně odkapává mlezivo již dlouho před porodem a pro hříbě již není k dispozici dostatečná koncentrace Ig. Existuje ale mnoho jiných faktorů ze strany klisny i hříběte (třeba, že hříbě málo pije…), které způsobí, že hříbě nemá dostatečnou hladinu imunoglobulinu v krvi a je tedy náchylnější k infekci. Jsou různé metody, jak jednoduše zjistit koncentraci Ig v mlezivu, veterinář Vám poradí, jak ji určit přimo ve stáji. Na základě praktických zkušenností lze doporučit u každého narozeného hříběte aplikovat do 24 hodin sérum proti ochromě, které dodá organismu hotové protilátky proti patogenním zárodkům.
Možná je vhodné se zde také zmínit o onemocnení nazývaném "neonatální izoerytrolýza" (NI), neboli novorozenecká žloutenka hříbat. Máme-li klisnu, u jejíhož hříběte se v minulosti NI vyskytla, je třeba i dalšímu jejímu hříběti zamezit v pití mleziva od této matky a napájet ho několik dní náhradním mlezivem od jiné klisny. Když se mlezivo změní v mléko, je nebezpečí zažehnáno a hříbě může od své matky začít pít. Bližší objasnování NI by vyžadovalo samostatný článek. NI zmiňuji proto, že je stále mít napaměti, že děj se co děj, hříbě potřebuje mlezivo pro zachování dostatečné obranyschopnosti.
Na závěr bych ráda zopakovala, že klisnu je třeba v předstihu umístit do stáje, kde bude rodit, měla by být udržována v dobrém zdravotním a výživném stavu a stáje v čistotě. Hříbě se musí brzy po porodu dostatečně napít kvalitního mleziva a má-li nějaké problémy, je lepší "plašit kvůli maličkosti", než z váhavostí přijít o hříbě.
*Prognóza je odhad, jak se bude onemocnění vyvíjet a jaká je pravděpodobnost, že se pacient uzdraví.